Březen 2018

Současnost

28. března 2018 v 16:57 | AuTor |  Momenty
Za posledních několik měsíců se událo mnoho věcí. Tak například byly volby (dokonce dvoje), nikdo blízký o Vánocích neumřel, jo a přestěhovala jsem se. Aktuálně mnou zmítá mnoho věcí, asi také nemoc z přílišného pohodlí.

Politická situace u nás mě ničí. Sice jsme na tom mnohem lépe, než zbytek světa, ale asi to chceme změnit. Čas od času se vyjde do ulic a cinká se klíči, ale kdo si myslí, že to něco ukáže, natož změní, už to zdaleka nemá takovou váhu. Když se bude klíči cinkat každý pátek, nikdo si toho ani nevšimne. Ve volbách jsme si zvolili, jak jsme si zvolili a tady to máme. Máme si v tom za trest nechat vymáchat čumák? Přesvědčit se zas pro jednou jaké je to žít v nepohodě, represích, kde se i absurdita stává realitou? Jistě by nám to svým způsobem prospělo, trochu procitnout.

Moc ráda bych s tím něco udělala, moc ráda bych, aby to nezašlo tak daleko, abychom nemuseli procitnout, ale aby nebylo normální, že trvá několik měsíců, než se složí vláda, přičemž vláda v demisi rozhoduje důležitá nařízení. Moc ráda bych, aby se politiky nestávali převážně populisté, kteří si za větší důchody a zlevněné jízdné kupují budoucí hlasy, a příležitostní radikálové, hrající na naše hlubší pudy. A moc bych také ráda, kdyby všechnu tuhle parádu zpovzdálí okatě nepodporoval pan prezident, kterému jde mnohem více o sebeprezentaci, než dobro národa a vyhrává volby svou ne-kampaní a lživostí. Ráda bych žila ve světě, kde nebylo normální být hulvát a slušnost byla ctností, kde by se studenti nekamenovali za to, že vyjádří svůj názor, i když jim ještě nebylo nad 50, kde rozumné argumenty a snaha lidí vyjít si vstříc existuje. Jenže takový svět na Zemi není, nikde.

Bolí mě, když se podívám kolem sebe, vidím, jak jsou lidé hloupí, ošálitelní a manipulovatelní, je mi to líto. Stačí jeden hoaxový email a i banální nepravda se stává pravdou. Stačí jedno zlé slovo, jeden trollivý příspěvek. Lidé jsou schopni jako ovce ukamenovat toho, koho zrovna můžou, pokud to schválí dav.

I já jsem ošálitelná a hloupá, vím to, ale snažím se stále revidovat, stále ověřovat, že to, co si myslím nějak koresponduje s událostmi okolo. Snažím se, možná ne dost, rozšiřovat si obzory, vidět svět, srovnávat.Možná máme komunikaci až příliš rychlou, že se nestíháme zamyslet nad obsahem. Nečteme dlouhé zprávy, mnozí nečtou ani knížky. Pokud je to něco, co vyžaduje hlubší zamyšlení, přecházíme to s nechutí, scrollujeme na něco jednoduššího. Procházíme miliony obrázků, krátkých komentů, gifů, hashtagů. Ono je to jednodušší, nevyžaduje to moc energie, je to příjemné a stačí to.

Nebylo by vlastně správnější se na to vykašlat, jít si hajnout na kanape, volit voly, pak si na ně zanadávat, jinak nic neřešit a být spokojenější? Možná by mi přišel svět krásnější...